$$$ Ragů je váš muž v lusofonní čtvrti na okraji vnějšího Bostonu a v labyrintu MInoTaura. Kolo zn. Schwinn, Nintendo DS a Spofavit. Bez nároku na kohezi $$$

21 November 2008

To Ronto!

Toronto je město s tramvajema, co jezdí 24 hodin denně (což je v Severní Americe vzácný úkaz), nejlepšíma barama v historii a lidma, co si myslí, že jsou děsně sofistikovaní. Byl jsem tam na herní konferenci, ale většinu času jsem strávil chozením po městě. A jakej je rozdíl mezi USA a Kanadou? Co já vím, tak v Kanadě se nikdo netváří, jako by mu zrovna ujel vlak.
Obrázky budov následujou: Klinika pro drogově závislý, Kensington Market, můj spolubydlič-nejchytřejší kluk na světě Josh nedaleko Queen Street West, fakulta na muřích nohách, strip hotel a tramvaj na Queen Street.






17 November 2008

Dům na rohu, stánek neblahé pověsti

Dnes večer jsem byl Provence, ech, v Providence na koncertě Blitzen Trapper (lahoda jako vždycky) a Iron & Wine (alt-blues-country pro pokročilý), včera večer na Eagles of Death Metal (rock'n'roll pro začínající bohy). Všechno to asi zpracuju pro svýho novýho chlebodárce (proč ne třeba koláčodárce? nebo nový-herní-konzole-a-čtyřstopej-magnetofon-dárce?) Play.cz. Zuřivá aktivita na tomhle blogu neustává - dávám k dobru obrázek mojí ulice v Cambridge, kam jsem se v srpnu přestěhoval ze Somervillu.


09 November 2008

Pomstychtivý odpoledne v Sharon

Obama je zvolenej, Deerhoof jsem viděl, zítra se chystám na koncert Nine Inch Nails; lístky poskytuje moje kamarádka Jen Malone, jež kdysi pro Trenta pracovala a dodnes ho považuje za fiktivního boyfrienda.
Snad jsem skoupý na slova, snad jsem skoupil osla. Sloupisko píská po sklepeních.
Už ani nedávám smysl, už ani nedávám pozor, už ani nedávám pokoj, už dostávám za vyučenou, už dostávám růži za ucho, mašli za mozek a nůši v podzámčí, kde se mícha míchá s mlhou. Trávím večery trávením, trávím rána zraněním, každé žebro žebrá, každá škvíra škemrá, každé oko mhouří, jaký obří úkol, jaká velká rána, probuzená buzolou. Lstivé listoví, chudobné chodníky, vůně tlení, tlapky zabořené do molitanu, zákeřná zeleň digitálních budíků a hlas, co říká, je ráno a ty bys to měl vzít na vědomí, na kočičí svědomí. Vezmu si dřík do podpaží a sklapnu patky, hodím mašli, tam kam patří, a dám se do práce.
To byla troška automatické poezie, po níž následuje řada fotografií ze Sharon, města, kde, jak říká můj kamarád Kevin, nic není. Až na 1. státní park, 2. sídlo botanika Amese a 3. jezero Massapoeg (koupal jsem se, ale už to je pár týdnů).


Ostrov švestek

Jsem kluzák ve skluzu. Vrátil jsem se z Toronta z konference, kde jsem prezentoval svůj první konferenční příspěvek v životě (dost možná i poslední), ale ještě jsem nevystavil ani obrázky z Ostrova Švestek u Newburyportu v Massachusetts, nedaleko od Innsmouthu, zcela fiktivního městečka, kam H.P.Lovecraft zasadil svůj rybí lid. Horizontální fototropie v tomto podřadí: chodníček, pod nímž se skrývají klíšťata, letiště H.P.Lovecrafta, analogová ovečka, ani náhodou strašidelnej barák v Innsmouthu, kůlnička, Andres a Corvetta v očekávání odtahu, a další budoucí dějiště povídky od H.P.Lovecrafta.








About Me

My photo
is a games researcher/music journalist/professional amateur from the Bohemian Forest, Czech Republic